Riga, Salaspils a Jūrmala

Dnes byla na programu opět Riga a její okolí.

Po snídani jsme se s ženou šli projít k centrální tržnici. Pavilony jsou v budovách, kde se kdysi vyráběly vzducholody — ryby tu mají dokonce svůj vlastní. Meruňky za dvě eura, meloun přes jedno. Docela obsáhlé trhy.

Autem jsme pak vyrazili k pomníku Salaspils, který stojí na půdě bývalého nacistického koncentračního tábora (1941–1944). Obrovské sochy, několik menších pomníků, z jednoho monumentu se dokonce ozývá zvuk tlukotu srdce. Pietní atmosféra tu rozhodně byla.

Dále jsme prošli výstavou sovětských leteckých strojů. U vstupu postarší pán, který moc anglicky neuměl — ale když padla zmínka o našem původu, spustil ruštinou. Prý jsme se ji taky učili ve škole. Výstava nebyla nijak naleštěná, spíš skladiště starých věcí, ale mělo to své kouzlo. Vidět živě helikoptéru Mi-6 byl zážitek.

A vzhůru na pláž. Západně od Rigy se rozkládá město Jūrmala. Při vjezdu se platí vstupné dvě eura. První, co upoutá pozornost, jsou kytky u cesty — opravdu si zde dali práci a místo vypadá krásně všude, kam jsme jeli.

Na pláž jsme dorazili, děti se stihly smočit, a pak začalo pršet. Déšť jsme přečkali v bufetu, kde jsme se aspoň občerstvili. Naštěstí brzo přestalo a my jsme se vydali projít po městě.

Po pláži — tedy jejím kousíčku, celá má 24 kilometrů — jsme došli k centru, kde byla obligátní cedule s nápisem města a bronzová želva (symbol dlouhého života). Poté nás kroky zavedly do Dzintari Forest Park — hromada hřišť, tras na procházky i sport, vysoká rozhledna. Dalo by se tu trávit čas opravdu dlouze.

Zítra nás čeká delší přesun a rozloučení s Lotyšskem.