Do Varšavy

Po vydatné noční bouřce jsme v půl deváté vyrazili na náš odložený road trip. Konečně! Původní plán byl rok 2020.

Prvních 750 km za námi. Ze začátku hustý déšť, pak už pohoda — cesty krásně volné, jediné pomalejší úseky byly tunel u Prahy a centrum Varšavy poblíž hotelu.

Polské dálnice jsou mi ale záhadou. Nejdřív jsme hledali mýtné brány, o kterých psali, ale cestou jsme žádné nepotkali. Takže zřejmě gratis. Zato zde mají speciální „zážitkové” úseky, označené značkou nerovnost vozovky — o takovém hopsání se může naší D1 jen zdát.

Varšava nás mile překvapila: krásné historické centrum, super atmosféra u fontány (někdo tam právě koncertoval). A přestože tam bylo snad milion lidí, překvapivě se to dalo.

Zakončili jsme v náhodné restauraci, kde měli fúzi palačinek a asijské kuchyně. Kubík tvrdil, že tam ještě musí někdy zajet (jasné priority na výletech). A měli i vlastní kombuchu.